Suplementy

01.09.2012

Před zhruba deseti lety varoval Antidopingový výbor ČR, stejně jako i další Antidopingové organizace, sportovce před nadužíváním výživových doplňků vzhledem k tehdy alarmující statistice laboratorního testování doplňků z různých zemí i široké palety jejich druhů. V té době 16 procent z nich obsahovalo zakázané látky steroidního charakteru. Incidence pozitivních anabolických nálezů spojovaných se suplementy je v posledních letech nižší, za to se nebezpečně zvyšuje počet pozitivních nálezů způsobených použitím stimulačních látek – tzv. budivých aminů (metylhexanamin, efedrin, pseudoefedrin a další). Výrobci těchto preparátů se často zaklínají i formulkou – „vhodné pro sportovce“, ale zároveň své výrobky opěvují do různé míry klamavou reklamou i poukazem na zázračné stimulační vlastnosti a hlavně zvýšení sportovního výkonu. To už by mělo být každému čestnému a rozumnému sportovci silně podezřelé a měl by se takovým přípravkům vyhnout, i když mu to nějaký „dealer“, trenér nebo jiný „nezávislý“ poradce nabízí a doporučuje se zdůvodněním vědeckého přístupu k tréninkovému procesu.

Jako příklady marketingových hesel můžeme například uvést: „Náš výrobek obsahuje přesně vypočtenou dávku těch nejsilnější stimulantů vůbec, pro maximální efektivitu, se kterou se u konkurenčních produktů nikdy nesetkáte!“ „Nejnovější produkt z laboratoří americké společnosti XY zvyšuje vnitřní napětí ve svalech, což v kombinaci s vysokou zátěží při tréninku způsobuje masivní napumpování a větší svalový růst!“ „Firma XY si je natolik jistá efektivitou výrobku, že nabízí jakékoli konkurenční firmě 100.000 USD, když prokáže, že její produkt utváří lepší svalovou hmotu, produkuje více ATP a způsobuje lepší napumpování svalů!“ A další a další a další...

Zde jsou možná jen dvě vysvětlení – buď přípravek obsahuje nějakou zakázanou látku nebo výrobce spotřebitele klame. V každém případě však pokud sportovec užívá jakýkoliv přípravek za účelem zvýšení svého výkonu, dostává se na tenkou hranu na pomezí dopingového jednání a v případě, že suplement obsahuje doopravdy zakázaný stimulant, těžko může očekávat nižší než dvouletou sankci zákazu činnosti. Bohužel i někteří vážní adepti startu na OH v Londýně toto riziko podstoupili a na vysněnou olympiádu se nepodívají.

Nechceme na tomto místě zatracovat všechny suplementy, například iontové nápoje nebo sacharidové nápoje a gely, které jistě mají svoje místo při doplnění vody, iontů a energetických zdrojů při tréninku a soutěžích.

Dále uvádíme jednu nezávislou odbornou práci, která na problémy se suplementy upozorňuje. Pod názvem „Doplňky stravy a jejich použití ve sportovní praxi“ vyšlo ve sborníku z Odborné konference Tělovýchovného lékařství, která se uskutečnila v Poděbradech od 30. do 31. března 2012 a autoři jsou V. Végh a J. Vondráček (redakčně kráceno).

Preventivní a regenerační zdravotní opatření jsou v současné péči o vrcholové sportovce běžnou součástí přípravy. K těmto účelům se využívají biologicky účinné látky, které jsou součástí registrovaných léčiv nebo doplňků stravy. Je častý případ, že stejná biologicky aktivní látka je přítomna v obou přípravcích – léčivu i v doplňku stravy.

Z praktických zkušeností je patrné, že je nutné rozlišovat mezi oběma typy přípravků. Jedna z důležitých okolností je, že se často jedná o látky biologického původu, jejichž složení nenídoplňcích výživy zcela přesně definováno. Tak se pod stejným názvem mohou ukrývat látky s rozdílnými účinky na organismus. Fyziologickou účinnost ovlivňují i další faktory, např. vhodná léková forma.

Deklarace obsahu stejné účinné látky je proto pro posouzení klinického účinku doplňku výživy zcela nedostatečná. Kvantitativně lze účinek posuzovat pouze u registrovaných léčivých přípravků. U nich je garantována fyziologická účinnost na základě validních klinických studií. Hodnocení klinické účinnosti u doplňků stravy (potravinových doplňků) se nikde nevyžaduje.

Reklama doplňků stravy je agresivnější a mnohem méně regulovaná oproti reklamě léčivých prostředků (registrovaným léčivům). Sportovní veřejnost, ale i odborní pracovníci, zabývající se péčí o sportovce, jsou tak vystaveni mohutnému tlaku výrobců doplňku stravy. Prodejnost těchto přípravků zvyšuje i podávání zavádějících informací a nebezpečné zobecňování. Nerozlišování mezi doplňky stravy a léčivy představuje problém nejméně ve dvou rovinách:

1. Rovina odborná:

Léčivé přípravky mají díky registračnímu procesu garantovanou účinnost a především bezpečnost. Doplňky stravy mají garantovanou pouze bezpečnost, účinnost není ověřována a není ani garantován obsah, resp. konkrétní forma dané účinné látky. Často se používají nedostatečně purifikované složky, nebo různé biotechnologické náhražky. Údaje o klinické účinnosti se přitom odvolávají na klinické studie vykonané s registrovanými léčivy. Ve sportovní medicíně je důležitá možnost kontaminace utajené (úmyslně nebo neúmyslně) farmakologicky účinnou substancí, která je dopingového charakteru.

2. Rovina právní:

léčbě patologické definované jednotky (nemoci) mohou být použity pouze léčivé přípravky. Doplňky stravy z legislativní definice nemohou být použity k léčbě a jakýkoliv pokus o takovéto použití může být klasifikován jako rozpor s postupem „lege artis“.


Počet přístupů: 2312