Často kladené dotazy

Seznam zakázaných látek a metod WADA může obsahovat jakoukoli látku nebo metodu, která splňuje dvě z následujících tří kritérií:

1/ Zvyšuje sportovní výkon nebo má potenciál tento výkon zvýšit;
2/ Představuje skutečné nebo potenciální zdravotní riziko pro sportovce;
3/ Je v rozporu se sportovním duchem, resp. se sportovní etikou (tato definice je uvedena ve Světovém antidopingovém Kodexu).

Zakázány jsou také látky nebo metody, které maskují účinek nebo detekci zakázaných látek. Látka, která nebyla schválena pro použití u lidí, bude patřit pravděpodobně také k zakázaným.

Seznam zakázaných látek a metod je každoročně revidován po konzultaci s vědeckými, lékařskými a antidopingovými experty, aby bylo zajištěno, že odráží aktuální lékařské a vědecké důkazy a dopingové praktiky. Seznam zakázaných látek a metod vstupuje v platnost 1. ledna každého roku a zveřejňuje ho WADA tři měsíce před tím, než vstoupí v platnost; za výjimečných okolností však může být látka nebo metoda do Seznamu zakázaných látek a metod přidána kdykoli.

Skutečnost, že látka (léčivo) nefiguruje na Seznamu zakázaných látek a metod (Prohibited list WADA), neznamená, že není zakázaná, protože většina kategorií obsahuje pouze některé běžné příklady a není vyčerpávající. Kromě toho sekce S0 tohoto seznamu („Neschválené látky“) zahrnuje látky používané k dopingu, které nejsou zahrnuty v jiných částech Seznamu zakázaných látek a metod, které nejsou schváleny žádným vládním regulačním zdravotnickým orgánem pro terapeutické použití u lidí.

To zahrnuje léčiva v předklinickém nebo klinickém vývoji, léčiva, která se přestala vyrábět, designová léčiva nebo veterinární léčiva. Designové léčivo je definováno jako syntetický analog legálně omezeného nebo zakázaného léčiva, vyráběný za účelem obcházení protidrogových zákonů. Většina zakázaných látek spadá do jedné z kategorií S1 až S9. Proto je látka pouze ve vzácných případech zahrnuta do kategorie S0 po posouzení případ od případu.

U doplňků stravy jde o přípravky, jejichž složení je nespolehlivé. Výrobce v řadě případů ani neuvádí chemickou povahu jednotlivých složek přípravků, takže nelze určit, zda jednotlivé komponenty jsou z hlediska dopingu nezávadné. Antidopingový výbor ČR se proto k těmto přípravkům nevyjadřuje, má právo se vyjadřovat pouze k lékům, tj. přípravkům, registrovaným v České republice Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL). Jen u registrovaných léků je totiž záruka přesného složení a bezpečnosti, kterou SÚKL na základě dokumentace garantuje.

U doplňků stravy tato záruka přesného složení neexistuje, a záleží jen na výrobci, jaké látky ve složení svého produktu deklaruje, s tím, že se vyskytly případy, že výrobce všechny složky neuvedl, a v některých případech právě tyto neuvedené složky byly z hlediska dopingu problematické.

Proto je pouze na odpovědnosti samotného sportovce, zda užívá nějaký doplněk stravy. Podle pravidel Světové antidopingové agentury pokud vrcholový sportovec užívá doplňky stravy, činí tak (z hlediska dopingu) na vlastní riziko, protože antidopingové agentury ani lékové agentury nemohou zaručit, že deklarované složení doplňků stravy odpovídá skutečnosti.

‍

Salbutamol (např. v přípravcích řady Ventolin Inhaler N) patří mezi tzv. beta2-agonisty. Světová antidopingová agentura reguluje užívání každého typu beta2agonistů jinak.

‍U salbutamolu povoluje maximální celodenní dávku 1600 mikrogramů/24 hodin, rozdělenou do jednotlivých dávek tak, že během 8 hodin od počátku aplikace předchozí inhalace smí být inhalováno maximálně 600 mikrogramů salbutamolu. Např. přípravek Ventolin Inhaler N 100 mikrogramů/dávka obsahuje 100 mikrogramů v 1 vdechu, a proto nesmí být aplikováno během 24 hodin více než 16 vdechů přípravku (a během 8 hodin následujících po aplikaci předchozí dávky nesmí být aplikováno více než 6 vdechů přípravku).

‍Pokud bude dodrženo uvedené pravidlo povolených maximálních dávek, nejednalo by se o doping. Pokud by však bylo nutno podávat dávky vyšší než uvedené maximum, bylo by třeba žádat o terapeutickou výjimku.

‍

Formoterol patří mezi tzv. beta2-agonisty. Užívání těchto látek Světová antidopingová agentura reguluje. U formoterolu povoluje podání maximálně 54 mikrogramů během 24 hodin. Formoterol je součástí např. kombinovaných přípravků řady Symbicort, které obsahují (vedle glukokortikoidu budesonidu, jehož inhalační užívání je povoleno) různé množství formoterolu v jednom vdechu. Záleží na tom, který z přípravků sportovec užívá (obsažené množství formoterolu v přípravku Symbicort vyjadřuje to nižší číslo v názvu: buď 4,5 mikrogramů nebo 9 mikrogramů).

‍U přípravku, který obsahuje 4,5 mikrogramů formoterolu v 1 vdechu, je možno užít maximálně 12 vdechů během 24 hodin, u přípravku, který obsahuje 9 mikrogramů formoterolu v 1 vdechu, je možno užít maximálně 6 vdechů během 24 hodin. Pokud nebude překročena uvedená horní hranice celodenní dávky formoterolu, nejednalo by se o doping.

‍

Montelukast (obsažený např. v přípravku Singulair 10 mg potahované tablety) patří mezi tzv. antileukotrieny. Světová antidopingová agentura nezakazuje užívání antileukotrienů, tedy ani montelukastu ve vrcholovém sportu. Užívání přípravku s montelukastem tedy nelze považovat za doping.

Pseudoefedrin je např. součástí léků, snižujících sekreci z nosu při rýmě z nachlazení. Pseudoefedrin však patří mezi tzv. stimulanty a je zakázaný během soutěže, ale pouze v takovém množství, kdy při testu na doping je hladina této látky v moči vyšší než 150 mikrogramů/ml. Toto rozhodnutí bylo založeno na výsledcích studií kontrolovaného vylučování a také na vědecké literatuře, která naznačovala, že pouze vysoké dávky pseudoefedrinu zlepšily sportovní výkon. Vzhledem k široké dostupnosti pseudoefedrinu zejména jako složky vícesložkové léčby nachlazení, by měli být sportovci a jejich podpůrný personál upozorněni na následující zásady:

Sportovci by měli přestat užívat léky obsahující pseudoefedrin nejméně 24 hodin před soutěží. Pro terapeutické aplikace během období soutěže zvážit použití alternativních povolených léků po konzultaci s lékařem nebo požádejte o terapeutickou výjimku pro použití pseudoefedrinu z terapeutických důvodů.

Stanovená prahová hladina moči 150 mikrogramů/ml může být u některých jedinců dosažena (zřídka, ale možná) během 6-20 hodin po užití některých dlouhodobě působících terapeutických přípravků.

Prahová hladina 150 mikrogramů/ml byla stanovena na základě příjmu terapeutických dávek pseudoefedrinu, definovaných jako maximální denní dávka 240 mg pseudoefedrinu užívaná buď jako:

• čtyři denní perorální podání (jedno každých 4-6 hodin) 60 mg (nebo 2 x 30 mg) přípravku s okamžitým uvolňováním (tj. tablety, kapsle nebo tekutiny) nebo
• dvě denní podání (jedno každých 12 hodin) 120 mg přípravku s prodlouženým uvolňováním
• jedno denní podávání 240 mg přípravku s prodlouženým uvolňováním.

Například jediná denní dávka 3 x 60 mg tablety by byla supraterapeutická dávka, která může vést k nepříznivému analytickému zjištění.

Glukokortikoidy jsou hormonální léčiva, která je někdy nutné podávat sportovcům ze zdravotních důvodů. Povolení či zákaz glukokortikoidů se liší podle způsobu jejich podávání. Podávání glukokortikoidů v inhalačních, kožních, nosních a očních přípravcích je povoleno.

Ale jejich tzv. systémové podávání je v období „při soutěži“ je zakázáno; do této zakázané kategorie patří podávání perorální (tj. ústy, včetně např. podání na ústní sliznici, na dásně, nebo pod jazyk), rektální, a injekční, včetně injekcí lokálních, jako jsou intraartikulární (do kloubu), periartikulární (do okolí kloubu) a peritendinózní (do okolí šlach).

Období „při soutěži“ (in-competition) začíná ve 23:59 v den před soutěží a trvá až do konce soutěže a procesu odběru vzorků souvisejícího se soutěží. Pokud je nutno glukokortikoidy těmito cestami ze zdravotních důvodů podávat, je třeba žádat o terapeutickou výjimku (TUE, viz níže).

Vymývací období glukokortikoidů (wash-out periods)

Po podání glukokortikoidů zůstávají tyto látky určitou dobu v těle (jejich koncentrace klesá postupně, u různých typů glukokortikoidů jiným tempem, záleží i na dávce) a pokud nejsou včas vysazeny, může dojít k pozitivnímu dopingovému testu.) Aby se snížilo riziko nepříznivého analytického nálezu, sportovci a lékaři by měli dodržovat minimální vymývací období (viz tabulka níže), aby bylo možné eliminovat glukokortikoid z organismu na úroveň, která by nevedla k nepříznivému analytickému nálezu.

Lékaři, kteří podávají lokální injekce glukokortikoidů, by si měli být vědomi toho, že periartikulární nebo intraartikulární injekce může někdy neúmyslně vést k intramuskulární aplikaci. Při podezření na intramuskulární podání je třeba brát v úvahu vymývací období pro intramuskulární podání.

Kdy žádat o terapeutickou výjimku?

Během období soutěže

Pokud je glukokortikoid podáván injekčně, perorálně nebo rektálně během období soutěže („in-competition“), musí sportovec požádat o terapeutickou výjimku.

Během vymývacího období

Pokud je glukokortikoid podáván během období „Mimo soutěž“, ale soutěž proběhne během vymývacího období, je třeba dodržet následující postup: V době podání vyplňte příslušnou lékařskou dokumentaci, která obsahuje: anamnézu, fyzikální vyšetření, diagnózu, klinická vyšetření, název léku, dávkování, způsob podání a trvání léčby.

Terapeutická výjimka NENÍ požadována, pokud je glukokortikoid podán v období „mimo soutěž“ a soutěžní čas spadá mimo období eliminace.

Je-li po dopingové kontrole hlášen Nežádoucí analytický nález, musí být se zdravotnickou dokumentací předložena žádost o retroaktivní terapeutickou výjimku.

Manitol je zakázán pouze při intravenózním podání. Pokud je manitol obsažen v léku určeném k perorálnímu podání, není zakázán. Obdobně je manitol povolen v inhalačních přípravcích, nebo pokud je podáván inhalačně jako součást tzv.  provokačních testů u pacientů s astmatem.

Intravenózní infuze nebo injekce nejsou zakázány, pokud jsou oprávněně (na základě lékařského zdůvodnění) podány v průběhu nemocniční léčby, chirurgického zákroku nebo klinického vyšetření nebo pokud nepřekročí 100 ml tekutiny za 12 hodin a pokud injikovaná látka není zakázána. V opačném případě vyžadují terapeutickou výjimku.

Důvodem tohoto zákazu je znemožnit hemodiluci (zředění krve) a nadměrnou hydrataci pomocí intravenózní infuze. Intravenózní infuze je definována jako dodání tekutin žilou pomocí jehly nebo podobného zařízení. Legitimní lékařské použití intravenózních infuzí nemusí v určitých situacích vyžadovat terapeutickou výjimku (nemocniční léčba, chirurgické zákroky nebo klinická vyšetření).

V jiných situacích, jako je trauma se ztrátou krve nebo bez ní, těžká dehydratace, nezvladatelné zvracení, by měl sportovec dostat vhodnou léčbu a požádat o retroaktivní terapeutickou výjimku, jakmile to bude možné. Injekce jednoduchou injekční stříkačkou nejsou jako metoda zakázány, pokud injekční látka není zakázána a pokud objem nepřesahuje 100 ml během 12 hodin.

Podle aktuálních pravidel Světové antidopingové agentury (WADA) je u sportovců soutěžících ve vrcholovém sportu zakázáno injekční podávání "plné" krve, obsahující erytrocyty (červené krvinky) do krevního oběhu (WADA Prohibited List/M1).

Ale podávání krevní plazmy (tedy krevního derivátu neobsahujícího červené krvinky) zakázáno není. Důvodem zákazu podávání plné krve nebo erytrocytů je skutečnost, že tato metoda může zvyšovat kapacitu organismu pro přenos kyslíku, a tím uměle zvyšovat fyzickou výkonnost sportovce. U podávání krevní plazmy nic takového nebylo prokázáno, a proto podávání samotné plazmy WADA nezakazuje a nepovažuje za doping. Injekční aplikace krevní plazmy je tedy v souladu s aktuálními antidopingovými pravidly.

Hypoxické komory uměle vyvolávají hypoxické stavy. Jejich použití není agenturou WADA zakázáno, nicméně některé sportovní úřady zakazují používání hypoxických komor během soutěží podle svých sportovních pravidel. Sportovci si musí prověřit pravidla, která platí pro hypoxické komory, u sportovních orgánů, které řídí závody, na kterých soutěží.

Kyslík podávaný inhalací (nikoli však intravenózně!) je povolen. Některé sportovní agentury však mohou jeho použití zakázat ve svých předpisech. Sportovci si musí prověřit pravidla, která se vztahují na doplňkové používání kyslíku, se sportovními orgány řídícími závody, na kterých soutěží.

Netransformované kmenové buňky používané např. k hojení poranění kloubů samostatně (bez přidaného růstového faktoru nebo jiných hormonů) nejsou zakázány, pokud vrací fungování postižené oblasti do normálu a nezlepšují ji.

Kanabinoid je sloučenina produkovaná rostlinou konopí (marihuana) nebo syntetizovaná jako chemická látka (syntetický kanabinoid). Z více než 100 kanabinoidů v této rostlině je delta-9-tetrahydrokanabinol (THC) hlavní psychoaktivní sloučeninou, která mění mysl nebo chování. Mezi další kanabinoidy patří kanabidiol (CBD), kanabinol (CBN) a kanabigerol (CBG).

Od poloviny roku 2000 se v nelegálních laboratořích vyrábělo mnoho různých syntetických kanabinoidů, které se prodávaly jako drogy napodobující účinky THC. Všechny přírodní a syntetické kanabinoidy jsou ve vrcholovém sportu zakázány, kromě kanabidiolu (CBD). Konopí, hašiš a marihuana jsou zakázány. Produkty, včetně potravin a nápojů, obsahující kanabinoidy, jsou rovněž zakázány. Všechny syntetické kanabinoidy, které napodobují účinky THC, jsou zakázány.

CBD není zakázáno; sportovci by si však měli být vědomi toho, že některé CBD oleje a tinktury extrahované z rostlin konopí mohou také obsahovat THC a další kanabinoidy, které by mohly vést k pozitivnímu testu na zakázaný kanabinoid.

Turkesteron patří mezi patří mezi tzv. rostlinné ecdysteroidy. Jde v podstatě o anabolikum. Používání celé řady látek z této skupiny ve sportu je pravidly Světové antidopingové agentury zakázáno.

V seznamu těchto zakázaných anabolik turkesteron výslovně jmenován není, ale protože za seznamem zakázaných anabolik v dokumentu WADA "Prohibited list" je uvedena formulace "and other substances with a similar chemical structure or similar biological effect(s)", tj. "ostatní látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky", je možné, že by s užíváním turkesteronu ve sportu mohl být z hlediska dopingu problém. I WADA uvádí na svých stránkách vědeckou práci, která dokazuje anabolické účinky této skupiny látek (ecdysteroidů) a doporučuje je jmenovitě zařadit na seznam látek zakázaných.

S účinností od 1. ledna 2018 a po pečlivém zvážení a rozsáhlých konzultacích byl alkohol ze Seznamu zakázaných látek a metod vyloučen. Záměrem této změny není ohrozit integritu nebo bezpečnost jakéhokoli sportu, kde je zneužívání alkoholu znepokojivé, ale spíše podpořit jiný způsob vymáhání zákazů užívání alkoholu v těchto sportech. Jednotlivé mezinárodní sportovní federace (IF), kterých se tato změna týká, byly s dostatečným předstihem upozorněny, aby upravily svá pravidla a zavedly protokoly k testování na alkohol a přiměřeně postihovaly sportovce, kteří nedodržují pravidla svého sportu.

Kontrola procesu umožní společnosti IF větší flexibilitu při uplatňování pravidel nebo prahových hodnot, jak uznají za vhodné. Národní antidopingové organizace již nejsou povinny provádět testy, ale mohou v případě potřeby pomáhat IF a národním federacím.

Světová antidopingová agentura (WADA) na svých webových stránkách přináší informace o různých aspektech problematiky účasti transgender mužů a transgender žen ve sportovních soutěžích z hlediska antidopingových pravidel. Shrnujeme nejzákladnější informace, určené sportovcům, které WADA k této oblasti publikovala.

‍

Jak souvisí tranzice s dodržováním antidopingových pravidel?

Vzhledem k rostoucímu počtu transgender osob se stále častěji vyskytuje i zájem o jejich účast v závodním sportu na všech úrovních stále častější (v České republice se tato problematika začíná objevovat v poslední době). S tím souvisí i řada otázek, které je třeba řešit, protože vzniká vlastně nová kategorie sportovců, která není identická s původními kategoriemi mužů a žen. Jednotlivci, kterým bylo při narození přiděleno ženské pohlaví, a kteří tzv. tranzicí „maskulinizují“ své tělo, se identifikují jako transgender muži (trans muži). Naopak jedinci, kterým je při narození přiděleno mužské pohlaví a „feminizují“ své tělo, se identifikují jako transgender ženy (trans ženy). Součástí tranzice jsou různé terapeutické zásahy, např. podávání hormonů či operační řešení (gender-affirmation surgery). Součástí tranzice může být podávání léčiv, které jsou na seznamu zakázaných látek Světové antidopingové agentury (WADA). Konkrétně jde především o testosteron a spironolakton.

‍

Které zakázané látky se užívají v rámci tranzice a proč?

V rámci tranzice používají transgender muži podávání mužského pohlavního hormonu – testosteronu. Zvyšují tak hladinu tohoto hormonu ve svém těle za účelem dosažení určitých změn, například změny hlasu či růst vousů. Užívání testosteronu ve sportu však WADA zakazuje, protože tento hormon zvyšuje tělesnou výkonnost. Proto je u této léčby třeba žádat o terapeutickou výjimku (Therapeutic Use Exemption, TUE).

Naproti tomu transgender ženy v rámci tranzice mohou užívat nejen ženský pohlavní hormon – estrogen (který WADA povoluje), ale také jinou látku - spironolakton, který blokuje účinek testosteronu produkovaného vlastním organismem. Spironolakton však WADA ve sportu zakazuje, protože jej řadí mezi tzv. diuretika a maskovací látky, tedy látky, které mohou ovlivnit výsledek dopingového testu. Proto pro užívání spironolaktonu musí transženy žádat o TUE.

‍

Kdo rozhoduje u udělení terapeutické výjimky?

O způsobilosti transgender sportovce účastnit se soutěží v jednotlivých druzích sportu ve zvolených genderových kategoriích (muži/ženy) nerozhoduje WADA ani jiné antidopingové orgány, ale jednotlivé sportovní svazy/federace, pořadatelé sportovních soutěží a podobné organizace. U sportovců, kteří jsou danými organizacemi uznáni za způsobilé pro daný typ sportu a danou kategorii, a kteří užívají některé z hlediska dopingu nepovolených léčiv, může jejich lékař podat žádost o udělení TUE orgánu antidopingové agentury daného státu, v ČR Komisi pro terapeutické výjimky Antidopingového výboru ČR.

Vzhledem k rostoucí poptávce po účasti transgender sportovců ve sportovních soutěžích vydala WADA roku 2022 k této problematice materiály, týkající se postupu při podávání této žádosti o TUE pro léčbu transgender sportovců látkami ze seznamu zakázaných látek, ale také dalších aspektů této oblasti. ^1-3

‍

Liší se proces udělování terapeutické výjimky (TUE) u transgender a non-transgender sportovců?

Proces vyřizování TUE pro užívání léčiv, která jsou na seznamu zakázaných látek WADA, má u transgender sportovců svá specifika, které shrnula WADA ve svém dokumentu určeném lékařům a v kterém definuje různé aspekty při udělování TUE transgender sportovcům pro léčbu látkami, jejichž užití ve sportu WADA zakazuje.1 Účelem těchto doporučených postupů není definovat kritéria způsobilosti transgender sportovců soutěžit v daném sportovním odvětví, v dané genderové kategorii. To je plně v kompetenci příslušných sportovních federací a/nebo organizátorů soutěží.

‍

Co musí obsahovat žádost o terapeutickou výjimku?

Podle pravidel WADA musí žádost o TUE u transgender sportovců podaná antidopingové organizaci obsahovat kompletní anamnézu včetně odborného popisu a hodnocení zdravotního stavu před zahájením léčby použité v rámci tranzice, a popis jakékoli předchozí částečně nebo plně reverzibilní léčby. Tato zpráva musí být doplněna zprávou od endokrinologa o zahájení hormonální terapie a případně zprávou o provedené operaci. Před započetím těchto typů terapie je třeba provést komplexní lékařské hodnocení, aby bylo možné posoudit individuální riziko spojené s různými terapeutickými možnostmi. Dále žádost musí obsahovat vyhodnocení anamnézy, výsledků vyšetření a endokrinologického nálezu lékařem pravidelně poskytujícím péči transgender osobám. Žádost musí také obsahovat údaje o podávání testosteronu nebo spironolaktonu (tedy látek, jejichž užívání WADA ve sportu nepovoluje) včetně dávkování, frekvence podávání a způsobu aplikace. Dále je třeba doplnit doklady o sledování sportovce kvalifikovaným lékařem, včetně výsledků pravidelných kontrol hladin testosteronu v séru od počátku hormonální léčby prováděné v rámci tranzice. Pokud byla provedena chirurgická léčba (v rámci tranzice), je třeba přiložit zprávu o jejím průběhu. Žádost o TUE musí být podepsána podávajícím lékařem i dotyčným transgender sportovcem.

‍

Může být transgender sportovec testován na doping?

Ano, jakýkoli soutěžící ve sportovním odvětví, řízeném signatářem Světového antidopingového kodexu (World Anti-Doping Code) může být na základě rozhodnutí příslušné antidopingové organizace testován na doping podle jejích příslušných pravidel.

‍

Jsou u transgender sportovců odlišnosti v proceduře odebírání vzorků na doping?

Ne, postup je stejný jako u non-transgender sportovců. Povinná pravidla jsou popsána v dokumentu Mezinárodní standard pro testování a vyšetřování (International Standard for Testing and Investigations).

‍

Jakého pohlaví má být personál, který odebírá vzorek pro antidopingový test a provádí záznam o testu?

Personál, který odebírá vzorek pro dopingový test má být stejného pohlaví jako je genderová kategorie, v které bude transgender sportovec soutěžit. Totéž platí pro personál, který provádí záznam o dopingové kontrole do příslušného formuláře. Personál by měl respektovat zásady komunikace s transgender osobami. V tomto směru by měly personálu podávat instrukce příslušné antidopingové organizace.

‍

Potřebuje laboratoř zpracovávající testovací vzorek vědět, že jde o vzorek od transgender sportovce?

Ne, laboratoř nepotřebuje informaci, že jde o vzorek od transgender sportovce, protože vzorek se zpracovává standardním způsobem jako u non-transgender sportovců, bez ohledu na další kritéria. Ale, stejně jako u jakéhokoli jiného sportovce, je třeba, aby laboratoř znala „cílový gender“, v jehož kategorii daný sportovec soutěží, a který uvádí ve formuláři kontroly dopingu (Doping Control Form).

‍

Jaký má být přístup antidopingové organizace k profilu v Biologickém pasu sportovce (Athlete Biological Passport, ABP) v situaci, kdy sportovec v průběhu své sportovní kariéry prodělal tranzici?

Antidopingovým organizacím se doporučuje v této věci komunikovat s příslušnou Jednotkou správy pasů sportovců (Athlete Passport Management Unit, APMU) ve věci úprav v tomto pasu, vzhledem k dané specifické situaci. Světová antidopingová agentura biologický pas dlouho testovala a naostro jej nasadila v roce 2009. Na rozdíl od klasických metod boje proti dopingu, které sledují aktuální hodnotu zakázaných látek v těle sportovce, biologický pas sleduje krevní testy, krevní obraz a rozbor moči z dlouhodobého hlediska. Jedná se o elektronickou databázi, která zaznamenává a porovnává hladiny proteinu hemoglobinu a retikulocytů – vývojového stádia červených krvinek.

Odkazy

1. World Anti-doping Agency. Transgender athletes – TUE physician guidelines.
https://www.wada-ama.org/sites/default/files/2022-01/TUE%20Physician%20Guidelines_Transgender%20Athletes_Final%20%28January%202022%29.pdf

2. World Anti-doping Agency. Transgender and gender-diverse athletes and anti-doping.
https://www.wada-ama.org/sites/default/files/2022-06/FAQ%20Transgender%20athletes%20and%20anti-doping%20FINAL_0.pdf

3. World Anti-doping Agency. Checklist for Therapeutic Use Exemption (TUE) Application: Transgender Athletes.
https://www.wada-ama.org/sites/default/files/2022-01/TUE%20Checklist_Transgender%20Athletes_Final%20%28January%202022%29.pdf

‍

‍

‍

‍

‍

‍

‍

‍

‍

‍

‍

‍

‍

‍

‍

‍